Poté, co 21letý Brandon Teena oznámil, že byl znásilněn dvěma muži, násilníci se vloupali do domu, ve kterém žil, a zavraždili jeho a dva další.
Na Silvestra v roce 1993 byl Brandon Teena zavražděn při zločinu z nenávisti kvůli své genderové identitě v Humboldtu v Nebrasce. Hrůzný zločin upozornil na násilí a fanatismus transkomunity, zejména po oscarovém celovečerním filmu Kluci Nepláčou a dojemný dokument Příběh Brandon Teena byly vyrobeny o Brandonovi.
Brandon byl transgender muž, který měl těžký začátek života. Jeho otec zemřel ještě před jeho narozením a on a jeho starší sestra Tammy byli nejprve vychováni jejich babičkou z matčiny strany. Když byly Brandonovi tři roky, jeho matka JoAnn Brandon se vrátila do záběru a převzala děti do péče. Během dětství byli Brandon a Tammy roky sexuálně zneužíváni strýcem.
Brandon se rozhodl začít znovu a v roce 1993 se přestěhoval do Falls City v Nebrasce. Přestěhoval se do domu Lisy Lambertové a později začal chodit s Lanou Tisdel. Tam se spřátelil s bývalými odsouzenými Johnem L. Lotterem a Marvinem Thomasem 'Tom' Nissenem.
Lotter a Nissen si zpočátku neuvědomovali, že Brandon je transgender, a jakmile to zjistili, začali být posedlí dokazováním, že má vulvu. 24. prosince 1993 během štědrovečerního večírku přemohli Brandona a přinutili mu stáhnout kalhoty. Přinutili také Tisdel, která už věděla a akceptovala, že Brandon je trans muž, aby se podíval.
Lotter a Nissen u toho neskončili. O několik hodin později Brandona zbili a donutili ho, aby jel s nimi v autě. Zastavili auto a oba znásilnili Brandona, pak ho odvezli zpět k Lotterovi, kde mu řekli, aby se osprchoval. Brandon utekl oknem v koupelně a utekl do Tisdelova domu. Než odešel, Lotter a Nissen mu vyhrožovali, že ho trvale umlčí, pokud znásilnění nahlásí.
Po povzbuzení od Lisy Tisdel a její matky Brandon znásilnění skutečně nahlásil. Šerif Falls City Charles Laux však násilníky nezatkl poté, co Brandon statečně vystoupil.
Laux se zeptal Brandona tím nejkrutějším a nejnecitlivějším způsobem, zdálo se, že má radost z toho, že ho přiměje znovu prožít jeho mučení a znásilnění. Bylo to tak strašné, že Kimberly Peirce, ředitelka Kluci Nepláčou , označil to za třetí znásilnění, podle Atlantik . Brandonova matka později vyhrála proti šerifovi žalobu na smrt. Donna Minkowitz uvedla, že Nejvyšší soud v Nebrasce zjistil, že Lauxovo odmítnutí zatknout Lottera a Nissena bylo tím, co jim umožnilo zavraždit Brandona.
Po půlnoci 31. prosince 1993 se Lotter a Nissen vloupali do domu Lisy Lambertové. Nejprve zastřelili a poté bodli Brandona, čímž ho zabili, a poté zastřelili Lisu Lambertovou. Zabili také Phillipa DeVina, černocha, který chodil s Tisdelovou sestrou a bydlel v Lambertově domě.
Lotter byl odsouzen k smrti po svém odsouzení za tři vraždy. Nissen unikl trestu smrti uzavřením dohody a přiznáním, že se podílel na znásilnění a vraždách, i když o deset let později převzal plnou odpovědnost za vraždy.
Minkowitz, reportér The Village Voice, který o případu původně informoval a jehož článek byl základem Kluci Nepláčou , napsal v a aktualizace 2018 o případu, že některých věcí ve svém původním článku litovala. Nyní, když se dozvěděla o složitosti bytí trans, hlásila s větší citlivostí a omluvila se, že nerozumí trans lidem, když napsala svůj původní článek v roce 1994.
Mara Keisling, výkonná ředitelka společnosti Národní centrum pro transgender rovnost , řekl HuffPost Live „Myslím, že dnes už většině z nás není ztraceno, že to byla bílá, trans, mužská osoba, a to stále není nejběžnější příběh o násilí v naší komunitě. Ale stalo se ohniskem aktivismu. Bylo tam mnoho lidí z míst jako Transsexual Menace a GenderPAC a dalších, kteří šli do Nebrasky a pak vzali tu zprávu a vzali to organizování na jiná místa. A byl to opravdu zásadní moment v mnoha ohledech v našem organizovaném trans hnutí, které dodnes existuje.“
